Funkční zkoušky celých sestav

Funkční zkoušky celých sestav

Testujeme díly v kompletních zástavbách včetně navazujících dílů a kompletně osazené elektronikou.

Zkoušky vlivů prostředí – suché teplo, vlhké teplo, vlhké teplo cyklické, chlad v komorách

Účel zkoušky

Účelem těchto testů je zjistit, zda zkoumaný produkt či sestava je funkční a může být dočasně či trvale vystavena různým klimatickým vlivům.

Velikosti komor

Komory o vnitřním objemu 1 m3, 3 m3, 15 m3, 30 m3

Suché teplo

Zkoumá se jeli produkt schopný odolat vysokým teplotám po stanovenou dobu (ISO 16750-4, čl.5.1.2).

Vlhké teplo

Zkoumá se jeli produkt schopný odolat vlivu vysoké vlhkosti při konstantní teplotě bez kondenzace na vzorek (ISO 16750-4, čl.5.7).

Chlad

Zkoumá se jeli produkt schopný odolat nízkým teplotám po stanovenou dobu (ISO 16750-4, čl.5.1.1).

Vlhké teplo cyklické

Je kombinací všech tří výše zmíněných klimatických podmínek v daných sekvencích (PV 1200).

Testované normy

Akreditované – ISO 16750, IEC 60068-2-2 ed5.0, IEC 60068-2-67 ed1.0, IEC 60068-2-78 ed2.0, IEC 60068-2-30 ed3.0, IEC 60068-2-38 ed2.0, IEC 60068-2-1 ed6.0, PV1200, PV2005A

Vybavení pro testy

  • Klimatické komory různých velikostí a výkonů. Maximálně 30m3.
  • Vötsch VCL 7010, Vötsch VCS37027-10, Vötsch VC34034, VötschVCS 4034-5, Vötsch VCS 4100-5, Vötsch VC37100, VötschVC37100-5, Vötsch VC37340, Weiss SB/30/40-HT

Zkoušky vlivů prostředí – solární simulace v komorách

Velikosti komor

Komory o vnitřním objemu 2m3 nebo 31m3

účel zkoušky

Účelem těchto testů je ověřit odolnost produktu vůči vlivům podmínek vysoké teploty a vlhkosti, chladu a hlavně umělého slunečního osvětlení na testovaný díl.

Pomocí solárních komor simulujeme podmínky pobytu testovaného dílu na denním světle venku či uvnitř za sklem. Takovéto podmínky mohou vést k tvarovým, funkčním či elastickým nevratným změnám.

Jelikož se v reálných podmínkách vyskytuje nezměrné množství solárního namáhání vzorků, tak i solární simulace v komorách se většinou skládají z několika cyklů. Jednotlivé varianty cyklů a jejich průběhy, které se liší horní/spodní teplotou cyklu, počtem cyklů, poklesem teploty horní/spodní hladiny relativní vlhkosti, intenzitou ozařování a někdy i teplotou černého standardu či specifickou teplotou povrchu. Všechny podmínky jsou definovány v standardizovaných normách.

Testované normy

  • ČSN EN 60068-2-5, DIN 75 220, MIL-STD-810E (6/1989), metoda 505.3 procedura II, MIL-STD-810F (1/2000), metoda 505.4 procedura II, MIL-STD-810G (10/2008), metoda 505.5 procedura II, PR 306.4 09/2001 – Prufengebung c: Direkt bestrahlter Bereich (kap. 4.1.1.3), TP 306.4. 09/2001 – Test environment c: Direct expose area (kap. 4.1.1.3)

Vybavení pro solární simulace

  • Solární komory různých velikostí a výkonů. Maximálně 30m3
  • SC3340, ATLAS SC32000 MHG, VK 31/35-120/So

Fotogrammetrické vyhodnocení

účel zkoušky

Fotogrammetrické měření je bezkontaktní 3D optický měřící systém, jehož hlavní výhodou je, že nepotřebuje k zaměření žádnou sondu, ale zkoumaný produkt je detailně fotografován z různých pohledových úhlů a z těchto fotek je následně sestaven 3D model produktu s vysokou přesností. Na takto nafoceném produktu může být následně provedena rychlá dimensionální inspekce či verifikace nebo deformační analýza, atd.

Fotogrammetrické měření produktu se často využívá např. s zatěžováním měřeného produktu solární simulací a to tak, že produkt je nafocen před a po vystavení solární simulaci a posléze se vyhodnocuje jeho deformace v 3D modelu.

Vybavení zkušebny k fotogrammetrickému vyhodnocení

  • Fotogrammetrický systém GOM Tritop

Kompletní validační testy celých sestav

příklady testovaných sestav

  • nárazníky
  • dveřní sestavy
  • přístrojové desky
  • středové konzole
  • interiérové plastové díly
  • exteriérové plastové díly

účel zkoušky

Zástavbové testy se provádějí, aby se zjistilo, zda jednotlivé díly zapadají do sebe a tvoří jeden celek či sestavu. Zkoumá se zda-li jednotlivé díly mají na sebe dobrou návaznost, perfektně do sebe zapadají, mají např. stejnou barvu, povrch, tuhost, atd.

Po kompletní zástavbě sestavy se také zkouší funkčnost jednotlivých dílů. Poté je celá sestava vystavena mechanickému, klimatickému, vibračnímu zatížení a poté je celá sestava opět zkoumána, zdali se nezměnila nějaká vlastnost celku nebo dílu.

K takovému zkoumání se často používá fotogrammetrické měření.